|
| |
|
|
Polarity dívčího románu v české meziválečné próze
Dadáková, Markéta ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proměny žánru dívčího románu v době mezi dvěma světovými válkami. Zkoumá podoby tohoto žánru v závislosti na záměru díla a vztahu mezi textem a jeho modelovým čtenářem. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol; první z nich představuje teoretická východiska a dělí se do dvou částí. Druhá kapitola se soustředí na srovnávací analýzu. První, literárněhistorická část se zabývá životem a literárním životem ženy od druhé poloviny devatenáctého století a představuje žánr červené knihovny i s jejími subžánry; východiskem je především práce Lenderové a Mocné. Druhá teoretická část obsahuje typologii populární a umělecké literatury a kategorie v nich zahrnuté, zejména pak kategorie autora, vypravěče, čtenáře a modelového čtenáře. Tato část vychází zejména z Ecova pojetí literárního díla. Druhá kapitola interpretuje a srovnává vždy dvě povídky českých autorů meziválečné a rané válečné doby. Vybraný text autora náležícího do kánonu umělecké literatury (Benešová, Pujmanová, Majerová) je zde srovnáván s textem autora populární literatury (Hüttlová, Neubauer, Žďárská-Strejčková). Práce představuje spojitosti mezi těmito texty dvojí literatury, soustředí se na polohy, kterými díla umělecké literatury překračují ta z literatury populární a poukazují na jejich vzájemný vliv. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Dětský čtenář - dětský básník
Perglerová, Jitka ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Práce mapuje situaci současného dětského čtenářství. Všímá si činitelů, které působí na formování dětského čtenáře zvenčí (zejména rodina, škola a knihovny, projekty na podporu dětského čtenářství). Hlavní část práce je věnována rozboru současné poezie pro děti, u níž se zkoumá, jak může ovlivňovat čtenáře a motivovat ho k četbě. K rozboru textové složky byly jako reprezentativní vzorky vybrány knihy poezie, které získaly v letech 2013-2017 některou z ocenění Zlaté stuhy a Magnesia Litera, konkrétně Poetický slovníček dětem v příkladech, Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky a Moře slané vody Radka Malého, Tetovaná teta Daniely Fischerové, Vynálezárium Robina Krále a Hlava v hlavě Davida Böhma a Ondřeje Buddeuse. Při analýze ilustrací byla věnována pozornost vybraným knihám, které zvítězily ve výtvarné kategorii Zlaté stuhy a soutěže Nejkrásnější česká kniha roku a knihám reprezentujícím modelovou tvorbu nakladatelství Běžíliška, Meander a edice Raketa v nakladatelství Labyrint. Výtvarná složka byla analyzována u leporel Robina Krále Rekomando a Ferdinande! a leporela Petra Borkovce O čem sní, u knihy Hlava v hlavě a dále u tvorby Milady Rezkové a Lukáše Urbánka (knihy o Doktoru Rackovi) a Petra Nikla (především Slovohledě). Reprezentativní vzorky textové složky byly podrobeny analýze po stránce...
|
|
| |
|
| |
|
|
Role čtenáře v recepční teorii Umberta Eca
ZROSTLÍKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se bude zabývat otázkou role čtenáře v umělecké komunikaci tak, jak byla rozpracována v teoretickém díle Umberta Eca. Práce bude zaměřená především na Ecův koncept modelového čtenáře coby textové strategie. Pokusí se objasnit autorův náhled na interpretaci literárního díla a úlohu čtenáře při jejím konstruování.
|
|
|
Interpretace psané zprávy
Bečev, Jan ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Čermák, Radim (oponent)
Abstrakt Tato práce se zabývá možnými způsoby interpretace zprávy v textové podobě. Práce se zaměřuje na procesy, které se odehrávají v mysli čtenáře během aktu interpretování. Hlavním přínosem práce je vytvoření vlastního původního modelu interpretace, založeného na Shannon-Weaverově modelu komunikace a jeho zasazení do širšího kontextu problematiky interpretace textu. První část práce popisuje rozšířený model komunikace Shannon-Weaver a model interpretace, který mu odpovídá. Také je zde popsán model komunikace, upravený specificky pro použití při interpretaci textové zprávy, tak, aby lépe odpovídal mezilidské komunikaci. Dále jsou zde nastíněny aktuální možnosti praktického využití teorie interpretace a detailně popsán termín informační hodnoty zprávy vzhledem k autorovi, čtenáři a objektivnímu pozorovateli. V druhé části je do upraveného modelu komunikace umístěn samotný proces interpretace. Dále je zde na příkladech přiblížena teorie interpretace Umberta Eca, použitá tak, aby odpovídala zaměření práce. Tato teorie je dále rozšířena o prvky z práce D. R. Hofstadtera, Stuarta Halla a S. Peirceho. Důraz je dán na roli čtenáře při interpretaci. Ve třetí části jsou shrnuty předchozí teorie do přehledného postupu interpretace zprávy čtenářem. Tento postup je také vyjádřen pomocí grafického modelovacího nástroje. Ve čtvrté, závěrečné, části předkládám ukázku -- případovou studii, na níž ilustruji postup interpretace textové zprávy podle mého modelu.
|
host ::
RSS.